Jedna malá sazenička či samotné velké semínko, které zasadíte, vyroste v nádhernou rozsáhlou rostlinu, která má různě barevné kvítky. Pravda je, že na jedné rostlině mohou vykvést různé barvy květů, ovšem častější bývají jen odstíny oranžové. Tato květina krásně zaplní prostor, který jí určíte.

Jelikož se plazí po zemi a skutečně roste do obrovských rozměrů, nechávejte mezi sazeničkami dostatek místa. I kdyby se Vám zdálo, že je volného prostoru mezi nimi až moc, nenechte se zmýlit. Sami uvidíte, jak krásně půdokryvná rostlina to je.

Sice se jedná o jednoletou rostlinu, ovšem pokud necháte květy dozrát až do semen, snadno se rozmnoží a další rok budete mít kolem záplavu dalších rostlinek a kvítků. Proto se doporučuje jejich počet redukovat a lichořeřišnici včas sklízet.

Nejde ale jen o vzhled rostliny. Samotné mladé lístky a hlavně květy jsou jedlé.  Též působí antibakteriálně. Cítíte-li tedy, že u Vás asi brzy propukne kašel či rýma, dejte si pár kvítků a sami uvidíte, že mnohdy pomůžou jak proti škrábání v krku, tak proti počínajícímu kašli. Lichořeřišnice se může řadit i mezi přírodní antibiotika, proto nepodceňujte moc této rostliny.

Jak vlastně chutná a jak se používá? Nejjednodušší způsob, jak ji zpracovat, je otrhat kvítky a mladé lístky, které nasekáte a přidáte do salátu či si uděláte salát jen z nich. Chuť lichořeřišnice je podobná ředkvičce. Ovšem dejte si pozor na starší lístky, které mohou být hořké, tuhé a vskutku až nepoživatelné.

Pěstování lichořeřišnice není zrovna jednoduché. Dávat pozor si musíte zejména na škůdce v podobě hmyzu. Co nesežerou housenky, do toho se pustí malý černý brouček – Dřepčík. Přes noc jsou zalezlí, přes den se ládují rostlinou a zejména jejími květy. Problém nastává, když se jich chcete zbavit, jelikož jsou odolní a dokonce mohou naskákat na člověka.  Zkuste proto zvýšit zálivku a udržujte rostlinu vlhkou. Nemají rádi mokro, je možné, že se jich tak zbavíte.

Nezapomeňte, že i léčivá rostlina může vypadat nádherně a chutnat skvěle.